Podivín a jeho okolí
Historie
Je jen málo míst na Moravě, které se mohou pochlubit tak starou a bohatou historií jako královské město Podivín, ležící v nadmořské výšce 170 m.n.m. na dolním toku řeky Dyje. Historie města je dobře popsána na internetových stránkách města Podivína, proto se o ní nebudu podrobněji rozepisovat.1. Kostel Sv. Petra a Pavla
Počátky stavby sahají do 1. pol. 13. století. V průběhu let válečným pleněním a přestavbami prošel kostel výraznými stavebními úpravami. Dnešní negotická podoba věže se zajímavým a netradičně řešeným zastřešením pochází z roku 1829, kdy kníže Jan Lichtenštejnský dal snést původní cibulovou střechu s lucernou a nahradil ji tou stávající.
2. Kaple „Cyrilka“
Kaple s vodním pramenem zasvěcená Cyrilovi a Metodějovi sahá do stejného časového období jako stavba kostela, tedy do 1. pol. 13. století. U tohoto vodního pramene křtil sv. Cyril. Za zmínku stojí, že z její vody a podivínské hlíny byl uhněten základní kámen pro Národní divadlo, jenž si můžete v podzemí ND prohlédnout pod číslem 20.
3. Židé v Podivíně
V Kosmově kronice se nalézá zmínka, že hrad Podivín založil jistý Žid Podiva (později údajně přestoupivší na víru křesťanskou). V průběhu staletí se počet židovských rodin v Podivíně měnil. Židovská čtvrť v Podivíně se skládala ze dvou zcela odlišných lokalit – spodní, ve svahu nad potokem Trkmankou (ulice Dolní Valy – náš sklep) a horní části – Horní Valy. Židé byli v Podivíně ještě před druhou světovou válkou významnou menšinou. Počet židovských obyvatel se v průběhu staletí pohyboval od 70 do 506 obyvatel města. Bohužel v roce 1943 bylo z Podivína vystěhováno celkem 286 osob židovského vyznání, z nichž se po válce vrátilo do Podivína pouze 6 osob. Židovskou synagogu z poloviny 17. století již v Podivíně nenajdeme, padla za oběť válečným operacím 2. světové války v roce 1945. Židovský hřbitov nalézá se na ulici Palackého, nedaleko hřbitova křesťanského. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 17. století. Na hřbitov navazuje Židovská kaple z 2. poloviny 19. století. Kouzelné jsou podvečerní procházky právě starými uličkami původních židovských čtvrtí.
4. Budova fary
Pochází z roku 1746, vystavěna farářem Antonínem Ferdinandem Dubravievem. Při požáru města 1774 shořela a byla opět vystavěna v letech 1775 – 1777. V nikách čelní stěny se nacházejí sošky sv. Floriána, Immaculaty a sv. Vendelína
5. Sousoší Immaculata
Pochází z roku 1750 a farní kronika uvádí, že se u něj pravidelně konaly bohoslužby. Autorství sochařské práce pozdního baroka je připisováno sochaři Ignáci Lengelacherovi, stejně jako sochy sv. Tekly stojící u kostela.
6. Sv. Jan Nepomucký
Barokní socha v životní velikosti z roku 1742. Původně stával na kamenném mostě přes vodní příkop u městské brány.
7. Kaple sv. Anny
Postavena roku 1850 tvoří dominantu prostranství při horní části ulice Palackého. Drobná sakrální stavba půlkruhového půdorysu.
8. Hřbitov křesťanský
Původní byl u kostela roku 1784 zrušen a přemístěn „za město“ Nový hřbitov byl založen ještě před rokem 1728. Za zmínku stojí renesanční kovaná mříž ze 17. století druhotně instalována roku 1876. Mříž pochází ze zámeckého areálu sousední Lednice, kdy ji městu v roce 1871 věnoval kníže Jan z Lichtenštejna.
9. Základní škola
Historie podivínské školy sahá do roku 1875, kdy za poskytnutí honitby na dobu 30 let knížeti Lichtenštejnovi, nechal tento budovu zprvu pouze školy obecné vystaviti.
10. Janův hrad
Romantická zřícenina postavená roku 1807 dle plánů Josefa Hardmutha, architekta působícího ve službách Lichtenštejnů v katastrálním území města Podivína. Pánům z Lichtenštejna sloužila jako lovecký zámeček. Romantická zákoutí původního koryta řeky Dyje stojí určitě za návštěvu.